Květen 2017

Relativně normální yaoistka

10. května 2017 v 15:37 | Xantila (Tichá voda) |  O yaoi
... rozhodně nejsem. Ale o tom později.

Upozornění pro širší veřejnost: Yaoi je žánr o homosexuálních vztazích mezi muži*, psaný a kreslený většinou ženami pro ženy. Jo, vážně. Nechcete-li pokračovat ve čtení, nemusíte.

* vetšinou tedy o značně stylizovaných vztazích mezi kreslenými bišíky. Viz článek Yaoi není realistické. A proč by mělo být?


Yaoistka přistižena při činu (zdroj ZDE)

Takže... Normální yaoistka? Není to oxymoron? Pro vetšinovou společnost, které přijde divné už anime jako takové a na gaye se dívá jako na pozéry nebo úchyly, jistě. Pro fanoušky anime, kteří, ať už doslova či metaforicky, dostali po hlavě yaoi pádlem, také.

Otázku, co je normální pro yaoistku si tak mohou položit asi jen yaoistky samy. Za mě jen pár bodů o normálním a nenormálním chování yaoistek:

1. "KAWAIII DESU! SUGOI! BAKA-CHAN!"
Pseudojaponština? Ne díky. Naštěstí z toho vyrostou.

2. Nezvladatelné hihňání a pištění, kdykoliv se v okolí vyskytne něco teplého.
Na veřejnosti se většinou uhlídám a nepištím, ale nepřiměřený zájem na mě je asi znát i tak. Doma se pak rozplývám co srdce ráčí.

3. Velmi tajná složka - ale kdo ji v počítači nemá, že?
Mám, ale zas takové hrůzy v ní nejsou.

4. Já pro všední dny VS festivalové já utržené ze řetězu.
Ne, že bych se jakožto těžký introvert někdy trhala ze řetězu, ale jinak to sedí. S tím souvisí také sbírka yaoi placek, kterou rozhodně nenosím běžně na batohu.

5. Yaoistka že chodí s klukem?!
Jo. Už si zvykl.

6. Fanfikce a slash
Záleží. Ač to zní divně, nečtu třeba nic na Harryho Pottera ani Pána Prstenů, protože na tom jsem vyrostla. Tyhle příběhy a postavy mám spojené s dětstvím a rodinou a k tomu prostě slash nepatří. Ovšem proti gustu...

Protože mezi yaoistkami se člověk vážně nenudí. :-D

A pár běžně diskutovaných kontroverzností v yaoi a slash dílech:

8. Shota?
Ne díky. Morálka sem, morálka tam, když jsou ti fracci kreslený, ale mě děti prostě nepřijdou sexy.

9. Incest?
Možná jsem málo otrlá, možná naopak až moc, ale ani tohle "zakázané ovoce" mi nepřijde zvlášť zajímavé.

10. Non-con?
Ano prosím.

11. Sado maso?
Dobře napsané? Doopravdy dobře napsané? Ne hetero? Beru všema dvaceti!

12. Real person slash?
Ano prosím. I když ne zrovna herci nebo japonské kapely. Pár historických osobností, ovšem když prolézám povídkové servery v marné snaze na ně něco najít, vždycky si vzpomenu na TOHLE.
PS: Ne, zrovna tyhle dva fakt neshipuju, tedy pokud by vás něco takového vůbec napadlo.

Pokud to nějaká yaoistka dočetla až sem, budu nesmírně ráda za komentář. Při hledání "relativně normální yaoistky" je každá pomoc dobrá. :-D

Pomeranč - mikropovídka

9. května 2017 v 17:02 | Tichá voda |  Různé (ne yaoi)
Vrchol mých momentálních intelektuálních schopností. Ach jo.


Pomeranč

Po stole prošel pomeranč. Lawrence ho chytil, několikrát s ním surově praštil o desku stolu a když se nožičky pomeranče přestaly hýbat, oloupal ho a polovinu nabídl Andrewovi. Ten se zděšeným výrazem odmítl. "No na mě nekoukej," zabručel Lawrence, " pro magii nehlasoval."

Básnička z Fujoshi festu

2. května 2017 v 18:09 | Xantila |  Meme a srandičky
Protože z mně nepochopitelných důvodů mají lidi zájem o mou soutěžní básničku, složenou během jednoho dne na Fujoshi/Fudanshi festivalu v Počátkách, se zadanými slovy: bůh, knoflík, kukuřice, zadek a pneumatika, prosím, zde je:


(Název si nepamatuju)

Trávit léto na farmě
může býti únavné.
Je tu nuda k uzoufání
a nemám nic k muchlování.

"Co s tím něco udělat?"
Řekl Boris kamarád.
Mrkl na mě spiklenecky,
ukázal za prázdné necky.
"Jde ti matematika?
tu je pneumatika.
Šedé buňky zapojíme,
ukouše si ulovíme"

O celém tom zvrhlém plánu
nemá uke ani páru.
Leží v poli kukuřice,
v ruce láhev slivovice.

Spiklenci stále čekají,
už za hlavu se chytají.
Najednou však slyší hluk.
Že by v pasti už byl kluk?

"Ať jsi démon nebo bůh,
nevstoupíš za tento kruh!"
To jen soused hůlkou mává,
v kruhu duchy vyvolává.

Štěstí nám zjevně nepřeje,
já zatvářím se kysele.
Boris však, kliďas parádní,
říká: "Pojď, mám plán náhradní."

Probouzím se na seně,
zírám kolem zmateně.
Zadek bolí, knoflík chybí,
člověk platí za svý chyby.

Nežli takovouhle frašku,
dám si příště taky flašku.