Únor 2017

Nejsem japanofil

10. února 2017 v 11:08 | Tichá voda |  Jak jde život
Ne, nejsem. Čtu yaoi, občas se podívám na anime, jezdím na cony kde si ráda zajdu na přednášku o japonských zajímavostech a občas si dám sushi nebo zelený čaj. Ale nejsem nadšená obdivovatelka a uctívačka Japonska.

V hloubi duše jsem Čech, nebo alespoň evropan. Kvetoucí třešně, jabloně a hlohy na mě působí mnohem víc, než tolik opěvované sakury.

Ne, že bych Japonsko nesnášela. Jenom mě otravuje, pokud ho někdo vynáší do nebes jen proto, že "nám dalo" božskou manu anime.
A co mě vytáčí ještě více, je infantilní pojaponšťování. Pokud na mě začnete pištět "Kawaiiiiiiiiiiiiii", tak vám sice asi nic neudělám, ale budu se tvářit asi takhle:



Ok, jedna věc mě na Japonsku fakt baví: vždy má čím překvapit. Proto na conech málokdy vynechám přednášku na vděčné téma "top X japonských šíleností".

A jak jste na tom vy? Taky je pro vás Japonsko spíš okrajová záležitost? Nebo naopak pilně studujete japanologii a víte toho o zemi vycházejícího slunce víc než encyklopedie? Nebo to od vás schytám za znevažování vaší země zaslíbené, mangou a anime oplývající?


Obrázek je odsud: SoulEaterPedia