Září 2014

Otravná klišé - tragická minulost

24. září 2014 v 12:05 | Tichá voda |  O yaoi
Jsou klišé, které mám v yaoi docela ráda, jsou taková, která mi nevadí a pak ta, u kterých protáčím oči v sloup a říkám si "to máte povinný nebo proč to tam furt cpete?!" Teď mluvím o tragické minulosti protagonistů. Kdyby se objevovala zřídka a jen ve vážných, psychologických mangách, pak by bylo všechno v pořádku a pohnuté osudy hrdinů by mě dojímaly možná i k pláči. Takhle se jen kysele ušklíbnu a řekn si "už zase?"


Hledám ukeho, který má oba rodiče, nejlépe takové, kteří ho nikdy netýrali ani neprodali mafii kvůli dluhu. Ještě by mohli být zdraví a vést spokojený život, ale to už bych chtěla fakt moc.


Hledám taky semeho s oběma rodiči, kteří nejsou násilničtí alkoholici ani nejsou jako paní Colombová, kterou nikdy nikdo neviděl, ani ho příliš nerozmazlovali a nekoupili mu palác, kam poté tahá nebohé živé hračky, jen aby si nakonec uvědomil, že hlavní hrdina uke je jeho jediná pravá láska, které bude do smrti věrný. A kdyby ho zapomnětlivý uke v minulosti dojemně nezachránil, taky by to byl plus.


Tragická minulost může být fajn. Obligátní tragická minulost je zlo, ze kterého mlátím hlavou do klávesnice. U jakého yaoi klišé se to stává vám?

Yaoi není realistické - a to vadí?

21. září 2014 v 19:57 | Tichá voda |  O yaoi
Původně jsem ani nechtěla psát na tohle téma týdne, ale když už se mi ta možnost nabízí tři týdny, proč toho nevyužít. Vždyť blog.cz sám se ocitá za hranicí uvěřitelného.

Celkem často čtu, že yaoi není realisické. (Kdo nevíte, co je yaoi, koukněte třeba ZDE.) Obvykle následují sdělení typu: vzpamatujte se holky, skutečný chlapi jsou tlustý, chlupatý a smradlavý, sex mezi muži vypadá úplně jinak a vy byste se z toho zvencli... a to ani moc nepřeháním. Jasně, díky za cenné rady do života. Až na to, že my to dávno víme. Kdyby bylo yaoi reálné, tak nám tu po ulicích chodí 2D kreslený bišíci (to by tepre bylo něco pro ty "opravdové" muže).

Proč mají yaoistky rády yaoi, i když není realistické? Možná právě proto. (Tedy, spíš je to jeden z mnoha důvodů, protože těch je nejspíš tolik, kolik je samotných yaoistek.) O skutečných nejčastějších důvodech obliby yaoi se můžeme jen dohadovat. Jisté je, že chlupatí, tlustí chlapi nám ve světě kreslené fantazie nijak nechybí (komu ano, ať klikne SEM).



Kousavý dodatek:

Naproti tomu takové hentai je naprosto a do nejmenšího detailu realistické, co? Včetně propracované psychologie všech postav. Nebo fantasy, teplota dračího plamene zjištěná s přesností na setiny stupňů celsia. Ty počítačové hry, kde plechové bikini jsou ta nejúčinnější forma brnění. A nová krásná bondgirl v každém filmu. (A co laserové hodinky a házení žralokům, bude, bude?)

Opravdu je problém právě v tom, že náš žánr není realistický?